„Stredný vek je logicky nielen veľmi individuálnou záležitosťou, ktorú ľudia prežívajú svojim originálnym spôsobom, ale zároveň je viacvrstvovou skúsenosťou, ktorá prirodzene zahŕňa istotu aj neistotu, naplnenie aj prázdnotu, aktivitu aj pasivitu alebo majstrovstvo a učenie sa.“ Hlboko rezonujem s tými myšlienkami, ktorých autorkou je Radomíra Gilarová – koučka, mentorka, supervízorka a prezidentka Európskej rady pre mentoring a koučovanie (EMCC) v Česku a na Slovensku. Hlavným zameraním organizácie je v celosvetovom meradle rozvíjať európske normy, etiku a profesionálny kódex s cieľom zabezpečiť kvalitu v tomto odvetví.
Radku zaujíma oblasť ženského líderstva a fandí tomu, aby bolo zastúpenie žien a mužov vo vedúcich pozíciách v rovnováhe, k čomu prispieva svojimi aktivitami.
Rozprávali sme sa o prúdoch stredného veku a Radka sa podelila o svoje skúsenosti, vhľady a postoje k téme midlifu.
Radka, ako sa teba osobne téma stredného veku dotýka?
Už s ním žiju několik let. A když to počítám, tak jsem ve středu, či spíše ve druhé části středního věku. Osobní rozměr je navíc silně násobený tím, že i v mém blízkém okolí, partner, mí přátelé a mnoho mých kolegů a také klientů, jsou midlifeři. Téma životního „poločasu“ tedy žiju na vlastní kůži, a zároveň je součástí prostoru, ve kterém se pohybuji. Takové mikroklima dokáže poskytovat podporu a inspiraci a zároveň nás může i trochu limitovat či izolovat. Proto považuji za bytostně důležité propojovat se i s lidmi z jiných věkových skupin, mladších i starších. Mám v tom směru štěstí, protože věkový rozptyl mých klientů je široký. To se týká i mojí dobrovolnické práce, kdy koučuji mladé lidi a zároveň trénuji paměť a kognitivní funkce ženy ve věku 75-89 let. V kontaktu s lidmi všech věků vidím velký zdroj pro dobré proplutí proudy středního věku.
Používaš krásnu metafu „preplávať prúdmi stredného veku“.
Pojmenování proudy středního věku podle mě vystihuje, že se jedná o dynamický a mnohovrstevnatý jev. Některé proudy jsou na první pohled viditelné a zřejmé. Tím, že jsou v našem zorném poli, tak se s nimi dokážeme identifikovat. Jiné proudy jsou více v hloubce našeho nevědomí. O jejich existenci se můžeme dozvědět z určitého napětí, skrze duševní i tělesné signály, nebo noční i denní sny. Těm třeba nejprve ani nerozumíme a mohou nás nějak udivovat, dráždit nebo i trochu děsit. Například jako midliferka se ztotožňuji s tím, že mám bohaté zkušenosti, které jsem připravena jako „mistr“ ve svém oboru předávat dál. A současně přehlížím moji potřebu být znovu „učedníkem“, a v něčem začít úplně od nuly. Mohu se pak sama sebe zeptat, jak současně využívat nabyté zkušenost, tak je odložit stranou a stát se zase nováčkem.
Odkiaľ čerpáš takýto náhľad?
Jedním z mých významných zdrojů porozumění lidem a světu je procesově-orientovaná psychologie, kterou vyvinul Arnold Mindell a další. Ti nahlíží na člověka jako na neustávající proudění vědomých a nevědomých procesů, ze kterých se vrství naše existence. Začíná to od reality, na které se všichni shodneme, přes osobní vrstvy, jakými jsou naše emoční prožívání, fantazie a snění, až po kolektivní vrstvy esencí. Optikou procesové práce se tak můžeme na střední věk podívat jak na určitý společensky podmíněný vzorec, tak na originální prožívání konkrétního midlifera v mixu primárnějších (více vědomých) a sekundárnějších (více nevědomých) procesů.
Prihrejem našim profesiám polievku :-) Akú rolu zohrávajú pri témach stredného veku kouči a mentori?
Koučování a mentoring jsou cennými nástroji k využití transformační síly středního věku. Odehrává se to prostřednictvím užitečného a vnímavého rozhovoru, který pomáhá rozvíjet zvědomování a hledá další kroky pro naplnění životní i pracovní cesty. Po boku mých midlife klientů zažívám rozmanité příběhy o sebepoznání, růstu, dosažení cílů a změn. Střední věk je logicky nejen velmi individuální záležitostí, kterou lidé prožívají svým originálním způsobem, ale zároveň je vícevrstvou zkušeností, která přirozeně zahrnuje jistotu i nejistotu, naplnění i prázdnotu, aktivitu i pasivitu nebo mistrovství a učení se. Je dobře udělat prostor všem těmto hlasům a skrze jejich přijetí hledat rovnováhu pro vědomý život v daném čase.
K tomu je z môjho pohľadu potrebné neprestať na sebe pracovať a rozvíjať sa, a to i vo strednom veku. Čo považuješ pri motivácii a osobnom rozvoji za kľúčové?
Transakční analýza definuje tři psychologické síly ovlivňují náš život ve všech etapách, tedy i ve středním věku. První je struktura, která souvisí s určitou mírou jistoty, pravidelnosti, jasnosti a konkrétnosti. Druhá síla je stimulace, vyjadřující, že pro plný život potřebuje mít dostatek dobrých podnětů, abychom zažívali zájem, zvídavost a vzrušení. A poslední síla představuje ocenění. Ta odráží naši potřebu být vnímaní a pozitivně přijímaní druhými lidmi. Tyto tři síly, které se v originále nazývají hungers, jsou univerzálně platné. Pomohou nám zodpovědět otázku Co potřebuji pro svoji motivaci? Nebo třeba Čeho chci mít v životě více?
Veľkou témou v midlife je, ako „pracovať“ s výkonnosťou, lebo z obrovského množstva požiadaviek neubúda, práve naopak, mnohé nás preťažujú.
Podle mých zkušeností v práci s úspěšnými profesionály je klíčem k produktivitě a flexibilitě ochota zastavit se. To je možná překvapivé, když si představíme, jak dynamická a rychlá je naše doba. Ovšem právě při cílené „pauze“ můžeme nahlédnout na situace z různých úhlů pohledu a vyhodnotit, jak nejlépe dál. Takové reflektování slouží nejen k vyladění naší výkonnosti, ale také umožňuje učení se a rozvoj. A tento posun můžeme zintenzivnit, když nás v cílených rozhovorech někdo podporuje, třeba profesionální kouč. Po jasné dohodě se s námi vydává na určitou část naší cesty, aby nám pomohl zorientovat se a dojít tam, kam chceme.
Nejde přitom jenom o vize a cíle, ale také o smysl našeho bytí a konání, naši identitu a hodnoty. Kromě rozvíjení dovednosti reflektovat za další významný faktor úspěšnosti v dnešním světě považuji well-being, soulad mezi fyzickou, psychickou a sociální pohodou. Je to dobrá prevence přepracování a syndromu vyhoření.
Za seba vnímam, že midlife je aj pre nás koučov a mentorov o napĺňaní istých nárokov…
Je důležité rozpoznat význam vlastního věku při práci s klienty, kteří jsou věkově různí. O tom je první kompetence EMCC, Sebeporozumění. Důležitá je také kompetence Závazek k osobnímu rozvoji. Potřebujeme reflektovat naše vlastní zkušenosti, a přitom se stále rozvíjet a růst. To zvyšuje naši schopnost efektivně podporovat klienty v každém věku. Jedním ze způsobů, jak nahlédnout na schopnost stále se učit a rozvíjet, je u koučů získání a udržení profesionální akreditace.
Pre nás koučov si prirodzenou autoritou ako prezidentka profesijnej organizácie EMCC. Ako vnímaš našu realitu?
Většina koučů je ve středním věku. A je potěšující vidět, že přibývá těch, kteří mají odvahu a odhodlání jít do strukturovaného procesu sebereflexe a závazku neustálého učení. Tak zůstáváme efektivními a vnímavými průvodci pro naše klienty, bez ohledu na náš věk. A můžeme taky být určitými vzory ve využití midlife k rozvoji, posunu a dosažení vyšší mety. Akreditace v pojetí EMCC je vlastně takový vnitřní dialog „mistra a učedníka“, to znamená těch našich částí, které jsou mistrovské a zároveň těch, které objevují a učí se nové věci, nebo staré věci novými způsoby.
Viac sa o Radomíre Gilarovej dozviete z jej webu https://www.gilarova.cz/
