Rozprávali sme sa o prúdoch stredného veku a Radka sa podelila o svoje skúsenosti, vhľady a postoje k téme midlifu.  

Radka, ako sa teba osobne téma stredného veku dotýka? 

Už s ním žiju několik let. A když to počítám, tak jsem ve středu, či spíše ve druhé části středního věku. Osobní rozměr je navíc silně násobený tím, že i v mém blízkém okolí, partner, mí přátelé a mnoho mých kolegů a také klientů, jsou midlifeři. Téma životního „poločasu“ tedy žiju na vlastní kůži, a zároveň je součástí prostoru, ve kterém se pohybuji. Takové mikroklima dokáže poskytovat podporu a inspiraci a zároveň nás může i trochu limitovat či izolovat. Proto považuji za bytostně důležité propojovat se i s lidmi z jiných věkových skupin, mladších i starších. Mám v tom směru štěstí, protože věkový rozptyl mých klientů je široký. To se týká i mojí dobrovolnické práce, kdy koučuji mladé lidi a zároveň trénuji paměť a kognitivní funkce ženy ve věku 75-89 let. V kontaktu s lidmi všech věků vidím velký zdroj pro dobré proplutí proudy středního věku. 

Používaš krásnu metafu „preplávať prúdmi stredného veku“. 

Pojmenování proudy středního věku podle mě vystihuje, že se jedná o dynamický a mnohovrstevnatý jev. Některé proudy jsou na první pohled viditelné a zřejmé. Tím, že jsou v našem zorném poli, tak se s nimi dokážeme identifikovat. Jiné proudy jsou více v hloubce našeho nevědomí. O jejich existenci se můžeme dozvědět z určitého napětí, skrze duševní i tělesné signály, nebo noční i denní sny. Těm třeba nejprve ani nerozumíme a mohou nás nějak udivovat, dráždit nebo i trochu děsit. Například jako midliferka se ztotožňuji s tím, že mám bohaté zkušenosti, které jsem připravena jako „mistr“ ve svém oboru předávat dál. A současně přehlížím moji potřebu být znovu „učedníkem“, a v něčem začít úplně od nuly. Mohu se pak sama sebe zeptat, jak současně využívat nabyté zkušenost, tak je odložit stranou a stát se zase nováčkem. 

Odkiaľ čerpáš takýto náhľad? 

Jedním z mých významných zdrojů porozumění lidem a světu je procesově-orientovaná psychologie, kterou vyvinul Arnold Mindell a další. Ti nahlíží na člověka jako na neustávající proudění vědomých a nevědomých procesů, ze kterých se vrství naše existence. Začíná to od reality, na které se všichni shodneme, přes osobní vrstvy, jakými jsou naše emoční prožívání, fantazie a snění, až po kolektivní vrstvy esencí. Optikou procesové práce se tak můžeme na střední věk podívat jak na určitý společensky podmíněný vzorec, tak na originální prožívání konkrétního midlifera v mixu primárnějších (více vědomých) a sekundárnějších (více nevědomých) procesů.

Prihrejem našim profesiám polievku :-) Akú rolu zohrávajú pri témach stredného veku kouči a mentori? 

Koučování a mentoring jsou cennými nástroji k využití transformační síly středního věku. Odehrává se to prostřednictvím užitečného a vnímavého rozhovoru, který pomáhá rozvíjet zvědomování a hledá další kroky pro naplnění životní i pracovní cesty. Po boku mých midlife klientů zažívám rozmanité příběhy o sebepoznání, růstu, dosažení cílů a změn. Střední věk je logicky nejen velmi individuální záležitostí, kterou lidé prožívají svým originálním způsobem, ale zároveň je vícevrstvou zkušeností, která přirozeně zahrnuje jistotu i nejistotu, naplnění i prázdnotu, aktivitu i pasivitu nebo mistrovství a učení se. Je dobře udělat prostor všem těmto hlasům a skrze jejich přijetí hledat rovnováhu pro vědomý život v daném čase.

K tomu je z môjho pohľadu potrebné neprestať na sebe pracovať a rozvíjať sa, a to i vo strednom veku. Čo považuješ pri motivácii a osobnom rozvoji za kľúčové? 

Transakční analýza definuje tři psychologické síly ovlivňují náš život ve všech etapách, tedy i ve středním věku. První je struktura, která souvisí s určitou mírou jistoty, pravidelnosti, jasnosti a konkrétnosti. Druhá síla je stimulace, vyjadřující, že pro plný život potřebuje mít dostatek dobrých podnětů, abychom zažívali zájem, zvídavost a vzrušení. A poslední síla představuje ocenění. Ta odráží naši potřebu být vnímaní a pozitivně přijímaní druhými lidmi. Tyto tři síly, které se v originále nazývají hungers, jsou univerzálně platné. Pomohou nám zodpovědět otázku Co potřebuji pro svoji motivaci? Nebo třeba Čeho chci mít v životě více?

Veľkou témou v midlife je, ako „pracovať“ s výkonnosťou, lebo z obrovského množstva požiadaviek neubúda, práve naopak, mnohé nás preťažujú. 

Podle mých zkušeností v práci s úspěšnými profesionály je klíčem k produktivitě a flexibilitě ochota zastavit se. To je možná překvapivé, když si představíme, jak dynamická a rychlá je naše doba. Ovšem právě při cílené „pauze“ můžeme nahlédnout na situace z různých úhlů pohledu a vyhodnotit, jak nejlépe dál. Takové reflektování slouží nejen k vyladění naší výkonnosti, ale také umožňuje učení se a rozvoj. A tento posun můžeme zintenzivnit, když nás v cílených rozhovorech někdo podporuje, třeba profesionální kouč. Po jasné dohodě se s námi vydává na určitou část naší cesty, aby nám pomohl zorientovat se a dojít tam, kam chceme.
Nejde přitom jenom o vize a cíle, ale také o smysl našeho bytí a konání, naši identitu a hodnoty. Kromě rozvíjení dovednosti reflektovat za další významný faktor úspěšnosti v dnešním světě považuji well-being, soulad mezi fyzickou, psychickou a sociální pohodou. Je to dobrá prevence přepracování a syndromu vyhoření. 

Za seba vnímam, že midlife je aj pre nás koučov a mentorov o napĺňaní istých nárokov… 

Je důležité rozpoznat význam vlastního věku při práci s klienty, kteří jsou věkově různí. O tom je první kompetence EMCC, Sebeporozumění. Důležitá je také kompetence Závazek k osobnímu rozvoji. Potřebujeme reflektovat naše vlastní zkušenosti, a přitom se stále rozvíjet a růst. To zvyšuje naši schopnost efektivně podporovat klienty v každém věku. Jedním ze způsobů, jak nahlédnout na schopnost stále se učit a rozvíjet, je u koučů získání a udržení profesionální akreditace. 

Pre nás koučov si prirodzenou autoritou ako prezidentka profesijnej organizácie EMCC. Ako vnímaš našu realitu?

Většina koučů je ve středním věku. A je potěšující vidět, že přibývá těch, kteří mají odvahu a odhodlání jít do strukturovaného procesu sebereflexe a závazku neustálého učení. Tak zůstáváme efektivními a vnímavými průvodci pro naše klienty, bez ohledu na náš věk. A můžeme taky být určitými vzory ve využití midlife k rozvoji, posunu a dosažení vyšší mety. Akreditace v pojetí EMCC je vlastně takový vnitřní dialog „mistra a učedníka“, to znamená těch našich částí, které jsou mistrovské a zároveň těch, které objevují a učí se nové věci, nebo staré věci novými způsoby. 

Viac sa o Radomíre Gilarovej dozviete z jej webu https://www.gilarova.cz/

Príspevok Radomíra Gilarová: „Koučovanie a mentoring sú cenné nástroje na využitie transformačnej sily stredného veku“ zobrazený najskôr Life koučing.

Dobre sa začína pri toxických myšlienkach

Potrebujeme sa venovať mentálnej hygiene rovnako, ako to robíme pri telesnej  – pravidelne, dôsledne a podľa našich potrieb. Nestačí raz začas vypustiť tlakový ventil, prepätie treba uvoľňovať priebežne. Zahltená myseľ je negatívna myseľ, a oberá nás o pohodu a vyrovnanosť. 

Spôsobov, ako sa „čistiť“ je viacero. Oslovilo ma, ako to vystihol vo svojej poviedke Návrat prílivu spisovateľ Arthur Gordon. Popísal príbeh vlastnej duchovnej obnovy, ktorú môžeme vyskúšať každý sám na sebe s variáciou prostredia, kde radi trávime čas. 

Arthur zažil obdobie, keď cítil, ako stráca životný elán a jeho tvorivé úsilie vyznievalo naprázdno. Deň za dňom sa navyše všetko zhoršovalo. Nakoniec sa rozhodol navštíviť lekára. Pretože vyšetrenie neodhalilo žiadne fyzické ťažkosti, lekár sa ho nakoniec opýtal, či by bol ochotný riadiť sa jeden deň pokynmi, ktoré mu dá. Gordon súhlasil a lekár mu povedal, aby nasledujúci deň strávil na mieste, kde bol ako dieťa najšťastnejší. Mohol jesť, ale nesmel s nikým hovoriť ani čítať, písať alebo počúvať rozhlas (v jeho časoch online svet ešte nefičal). Potom mu napísal štyri usmernenia a povedal mu, aby si prvé prečítal o 9.00 h., ďalšie o 12.00 h., nasledujúce o 15.00 h. a posledné o 18.00 h. 

„To myslíte vážne?“ Spýtal sa ho Gordon. 

„Keď odo mňa dostanete účet, prestanete si myslieť, že žartujem!“, zareagoval lekár. 

Nasledujúce ráno išiel Gordon na pláž. Keď otvoril prvý lístok, stálo na ňom: 

„Pozorne načúvaj.“

 Pomyslel si, že doktor sa zbláznil. Čo mal tri hodiny počúvať? Pretože súhlasil, že sa bude riadiť jeho pokynmi, načúval. Spočiatku počul obvyklé zvuky mora a vtákov. Po chvíli sa pridali ďalšie zvuky, ktoré predtým príliš nevnímal. Začal myslieť na to, za čo všetko moru vďačí. Ako ho, keď bol ešte chlapcom, naučilo trpezlivosti, rešpektu a vedomiu vzájomnej prepojiteľnosti vecí. Načúval zvukom aj tichu a začal sa v ňom vytvárať pocit pokoja. 

Na poludnie si prečítal druhý lístok. Stálo na ňom: 

„Pokús sa vrátiť späť.“ 

Kam späť? Čudoval sa a uvažoval. Snáď do detstva, k spomienkam na šťastnejšie roky? Začal premýšľať o svojej minulosti, spomínať si na všetky okamihy malých detských radostí. Snažil sa vybaviť si ich čo najpresnejšie. Vo svojom vnútri pocítil vrelosť a vrúcnosť, ktoré stále silneli. 

O tretej si prečítal ďalší lístok. Až doteraz nebolo splnenie pokynov také ťažké. Toto zadanie mu už prišlo náročnejšie. Na lístku stálo: 

„Zamysli sa nad svojimi motívmi.“

Spočiatku sa snažil obhajovať. Premýšľal o veciach, ktoré chcel: úspech, uznanie, istoty. Nezistil na nich nič zlé. Potom mu ale hlavou prebleskla myšlienka, že tieto motívy nie sú dosť dobré a že možno práve niekde tu tkvie príčina jeho stagnácie. Začal o svojich motívoch uvažovať oveľa dôkladnejšie. Myslel na to, aký býval šťastný. Zrazu si uvedomil, že sa mu nič nemôže dariť, ak sú jeho motívy zlé. Prišiel k záveru, že nezáleží na tom, či ste poštárom, poisťovacím agentom alebo ženou v domácnosti. Môžete byť čímkoľvek. Kým máte pocit, že slúžite druhým ľuďom, robíte svoju prácu dobre. Keď začnete myslieť len na seba, prejaví sa to negatívne na tom, čo robíte. To je zákon, rovnako neúprosný ako zákon gravitácie. 

O šiestej prišiel na rad posledný pokyn. Na jeho splnenie nebolo treba nič špeciálne: 

„Napíš, čo ťa trápi a znepokojuje do piesku.“

Kľakol si a úlomkom ulity napísal niekoľko slov. Keď skončil, zdvihol sa a odchádzal. Neobzeral sa, vedel, že príliv príde tak, ako vždy.

Variácia namiesto piesku: Napíšte si to, čo vám robí vrásky a znepokojuje vás do mobilu. Keď skončíte, predstavte si prílivovú vlnu a zmažte bez čítania, čo ste si poznačili. 

Netreba čakať na žiadne povolenie žiť

Aj keď nám to tak v kríze nepríde, sme dobre vybavení potrebnou silou na tvorenie, na premenu správania a formulovanie myšlienok vo svojom vnútri tak, aby smerovali k pozitívnej zmene. 

Keď sa veci nevyvíjajú podľa našich predstáv, signalizuje nám to, že sa máme naučiť niečo nové, čo nám pomôže zdolať prekážky alebo sa vynájsť. 

Príde mi to pri niektorých postojoch prosté – stačí odstúpiť od negatívnych vecí a za nimi vidieť to, čo je skutočne hodnotné. Mám k tomu skvelú pomôcku od básnika a humanistu J. W. Goetheho: „Človek by mal každý deň počuť aspoň jednu pieseň, čítať jednu krásnu báseň, vidieť jednu výbornú maľbu, a ak by to bolo možné, povedať zopár rozumných slov.“

Päť odporúčaní z mojej praxe na podporu vlastnej hodnoty a dostatočnosti

Sú výbornou prevenciou voči negatívnym a nadmieru kritickým myšlienkam:

1. Buďte voči sebe súcitní a zhovievaví a väčšmi sa o seba starajte po mentálnej, fyzickej, emočnej aj duchovnej stránke. 
2. Vnímajte svoje skutočné potreby a odhaľujte svoje nevedomé strachy.
3. Chváľte sa často a poriadne. Máte tú „povinnosť“ voči sebe. Keď v tom vytrváte, čoskoro zaznamenáte zvýšenie sebahodnotenia.
4. Zbavte sa falošnej identity. Neprezentujte sa tak, ako to od vás očakáva vaše okolie. Nepotláčajte svoje negatívne stránky a emócie, prijmite ich, no nemusíte sa podľa nich správať. 
5. Urobte z času na čas niečo spontánne, autentické a nové. Aj preto, lebo prekvapenie uvoľňuje v mozgu dopamín, ktorý je zdrojom zvedavosti a dobrodružnosti, a tie sa starajú o dobrý pocit zo seba. Dôležitá vec: spontánnosť nie je to isté čo impulzívnosť. Impulzívne správanie väčšinou robíte v nevyrovnanom stave mysle bez kontroly nad sebou. 

Príspevok Vaša duša počuje všetko, čo hovorí vaša myseľ zobrazený najskôr Life koučing.